Dne 9. 11. 2012, Hospodářské noviny zveřejnili článek - Škoda: nemoc neznamená vyhazov.
Výroba automobilky je na chráněných dílnách závislá Škoda vytvořila programy bez dotací, obávala se zásahů státu.
Některé zaměstnance trápí dlouhodobá nemoc, jiní musí omezit svou práci kvůli těhotenství, další nemohou pracovat na směny kvůli dětem. S tím vším se potýká každá výrobní firma, ve které výrobní týmy střídají směny a každý člen musí stačit těm ostatním.
Dokud šlo o jednotlivce, automobilka Škoda Auto si s tím uměla poradit. Před deseti lety už ale šlo o stovku lidí, pro které bylo nutné vymyslet zvláštní pracovní režim, a vedení firmy tak přišlo se systémovým řešením. Tedy jak všem nabídnout možnost uplatnění, jak zaměstnancům vycházet vstříc a přitom dál zajistit funkčnost a konkurenceschopnost firmy.
Oddělení, které pod svá křídla dostává každého, kdo nemůže dělat svou původní práci, dostalo název personální pool. V jeho čele stojí Jiří Čapek a Štefan Gunda. „Nečekejte dílnu, kde lidé malují keramiku,“ říká Gunda.
Škoda vytvořila systém, který dokáže zaměstnat i ty, kdo ze zdravotních či sociálních důvodů nemohou pracovat naplno. Personální pool převezme zaměstnance, kteří nemohou pokračovat na svém původním pracovním místě, a zkusí pro ně najít jinou v práci v rámci firmy nebo je využije v rámci chráněných dílen.
Pro firmu je to nezbytnost. U výrobního pásu nelze kalkulovat s lidmi, které trápí dlouhodobé nemoci, případně nemohou část úkonů vykonávat. Stejně jako když se změní výroba a část lidí se u výrobních pásů stane nadbytečnými, i ti míří pod křídla personálního poolu.
Byli vzorem pro Seat Na svůj způsob řešení jsou ve Škodovce pyšní. „Když v Seatu chtěli řešit stejný problém a chtěli pomoc ve Wolfsburgu, řekli jim tam, ať se jedou podívat do Škodovky,“ říká Čapek.
Pokud se nepodaří pro zaměstnance najít odpovídající práci v jiném oddělení firmy, přestupují do takzvaných chráněných dílen. To je svým způsobem závod v závodě, který má svá pravidla a svou produkci. Od běžné výrobní linky se ale liší vyšší ohleduplností vůči dělníkům. Ti pracují podle svých možností, což znamená oproti běžné výrobě nižší tempo, více přestávek a flexibilnější pracovní dobu. Zaměstnanci tak mohou navštěvovat lékaře, rehabilitace nebo vyzvedávat děti ve školce.
„Proč dávat jednoduchou práci schopným zaměstnancům,“ vysvětluje základní princip dílen Čapek a samozřejmě dodává, že není možné vzít z pásové výroby všechny jednodušší činnosti, aby se zase běžní zaměstnanci během směny zcela nezničili.
V současné době v chráněných dílnách pracuje asi dvě stě lidí. Další tři stovky zaměstnanců pak pod ně spadají nepřímo. Jde například o ty, pro které se jednodušší práce našla v jiném oddělení firmy. Mezi nimi jsou například i dva lidé, kteří prošli změnou pohlaví.
Jde i o zhruba třicet zdravých lidí, kteří se kvůli změnám ve výrobě stali přebytečnými. I pro ty se firma snaží najít dočasné uplatnění. Věří, že je to tak lepší než je propouštět a pak po pár měsících, až budou zase potřeba, hledat nové zaměstnance.
„Cílem je všechny ve firmě udržet, investovali jsme do nich,“ vysvětluje Gunda. Na větší výkyvy ve výrobě automobilka reaguje nabíráním brigádníků a těch se ochrana, které se dostává kmenovým zaměstnancům, netýká.
K práci v chráněných dílnách patří i možnost rehabilitací. Cvičení na pracovišti se ale v českých podmínkách neosvědčilo a pro nezájem a odpor zaměstnanců je museli zrušit. Jednak zaměstnancům připomínalo podmínky v asijských firmách a také, jak se vedení firmy dovtípilo až s odstupem, lidem zkrátka vadilo cvičit, když druhá polovina zaměstnanců pracovala a pozorovala je. Jde hlavně o zdraví V chráněné dílně pracuje i Adolf Svoboda. Ten je v automobilce šestnáct let, před lety si ale při autonehodě poranil ruku a práce pro něj byla rok od roku náročnější.
„S přibývajícími roky jsem stále méně stačil,“ popisuje. Problémy s rukou nechtěl řešit, přece jen měl i obavy o svou práci. Škodovka nyní ujišťuje, že zaměstnanci již vědí, že zdravotní problém neznamená vyhazov. Za Svobodu vše rozhodla až lékařka, která mu zakázala zvedat věci těžší než 3,5 kilogramu. A tak se Svoboda ocitl v programu automobilky pro lidi s nějakým omezením. „Čtyři roky pro mne hledali práci,“ popisuje. Nyní pracuje v chráněné dílně, na starosti má výrobu klíčů pro potřeby firmy. Je spokojený, že má práci, na kterou stačí. I když dělník na lince si samozřejmě vydělá více. „To si musí člověk uvědomit, co je důležitější. Jde hlavně o zdraví,“ říká Svoboda.
Lidé, kteří pracují v chráněných dílnách, si ale nemusí vydělat méně než ve své původní práci. Těhotným mzdu doplácí stát, těm ostatním po určitou dobu na základě kolektivních smluv sama automobilka.
Během let se dílny, kde se měla soustředit ta nejjednodušší práce, staly nedílnou součástí automobilky a ta se bez nich už neobejde. Chráněnými dílnami projde ročně materiál za miliardu korun.
Zaměstnanci v chráněných dílnách například kompletují palubní literaturu, dávají dohromady nápravy, připravují díly pro speciální lakování, připravují materiál pro montážní dělníky. Jejich rukama prochází i opěrky hlavy, čerpadla, zkrátka řada dílů, na kterých je firma závislá.
Dílny ale pomáhají i svou flexibilitou a často zachraňují celou automobilku. „Stalo se, že nám vypadl dodavatel a bylo potřeba lepit loga na motor,“ popisuje Čapek.
Lidé v chráněných dílnách vyřizují celou řadu jednorázových akcí, které je třeba vyřídit operativně. To vše automobilce pomáhá.
Chráněné dílny bez dotací Flexibilní chráněné dílny dokážou dodavatele automobilky zastoupit. Škoda dokonce vypočítává, že chráněné dílny dokážou ročně uspořit 30 až 40 milionů korun, které by jinak automobilka platila dodavatelům.
Chráněné dílny se obešly i bez dotací. „Možnosti jejich čerpání jsme zvažovali, ale bylo tam příliš mnoho neznámých,“ popisuje Gunda.
Problematická byla například podmínka, že by do dotovaných dílen mohl úřad práce posílat i zaměstnance jiných podniků. Státní peníze by byly vykoupeny i kontrolami a zásahy úřadů a omezenou svobodou v tom, co se bude moci v dílnách dělat. „Nevěděli jsme, co by to všechno znamenalo,“ dodává Gunda. To je problematické hlavně v automobilce, kde je část aktivit utajená a firma od svých zaměstnanců požaduje jistou míru loajality. Představa, že by se ve firmě střídali lidé, které tam pošle úřad práce, tak vedení firmy nelákala.
***
Když v Seatu chtěli řešit stejný problém a chtěli pomoc ve Wolfsburgu, řekli jim tam, ať se jedou podívat do Škodovky. Jiří Čapek šéf personálního poolu Škodovky chráněná pracoviště co říká zákon Podle zákona má každá firma, která má víc než 25 zaměstnanců, povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP). Podíl zaměstnaných osob s postižením by měl dosáhnout čtyř procent z celkového počtu zaměstnanců ve firmě. Každé firmě, která se vyhýbá zaměstnávání či spolupráci se zdravotně postiženými, hrozí pokuta 60 tisíc korun. Maximální výše dotace, kterou může firma získat od úřadu práce, pokud zaměstná OZP, je 48 tisíc korun. Možná výše úlevy na dani z příjmu při zaměstnávání postižených je 60 tisíc korun. Náhradní plnění Jedním ze způsobů, jak obejít zaměstnávání OZP ve vlastní firmě, je tzv. náhradní plnění: firmy mohou nakoupit zboží či služby v režimu náhradního plnění v hodnotě téměř 166 000 korun (bez DPH). Z toho důvodu spolupracuje řada firem s lidmi z tzv. chráněných pracovních míst. Ta zaměstnávají více než 50 % OZP nebo jde o živnostníky s postižením. přes tisíc míst Přesné statistiky o počtu chráněných dílen neexistují. Podle odhadů MPSV ale generují přes tisíc pracovních míst. Uvádíme některé příklady spolupráce. era – ergotep Banka spolupracuje od roku 2004 s družstvem invalidů ERGOTEP, které má status 50procentního zaměstnavatele zdravotně postižených. Družstvo mimo jiné bance zajišťuje výrobu a distribuci marketingových materiálů a v administrativním centru zpracovává část bankovních operací. ČeZ – VkuS frýdek-místek Jedno z chráněných družstev, s nímž energetický gigant spolupracuje. Družstvo letos společnosti dodávalo zejména zateplené ochranné pracovní obleky (montérky, kombinézy). okd – charita sv. alexandra Nadace těžařské společnosti spolupracovala na vybudování chráněné dílny pro 50 lidí v areálu bývalého černouhelného dolu nedaleko Ostravy. V prostorách bývalé kočárovny tu například funguje třídírna plastů – putují sem mimo jiné víčka z PET lahví. Benzina – Verva Group Zdravotně postižení v chráněné dílně Verva Group vyrábějí testery na přítomnost alkoholu v krvi řidičů.
